Tak tyhle hračky od společnosti Bad Dragon jsou něco, co nemůže chybět v ložnici nikoho se zálibou ve speciálním potěšení.

Kluci a holky z firmy Bad Dragon se nám totiž rozhodli splnit sny o těch nejbizarnějších tvorech a tvarech. A musím říct, že se jim to minimálně na první pohled povedlo velmi dobře.

Máte chuť na draka?

Takže pokud by se vám zachtělo  trochy chapadel či snad nějakého démona, nebo snad toužíte konečně vyzkoušet, jaké je to pořádně ošukat dračici, máte konečně šanci.

Nebo raději vlkodlačici?

Fantasii se meze nekladou

Našli jste nějakou hračku, která na vás zanechala zvláštní dojem? Dejte mi vědět v komentářích, ráda se nechám inspirovat. :-)


Zatím se můžete podívat na oblíbené unboxing video, se slečnou, která má z dárku radost vskutku nefalšovanou. 

Kundička ji pálila ještě teď a její zadeček na tom nebyl o moc lépe. Semeno z ní stále vytékalo, ještě dlouhou dobu po té, co všichni odešli. Ani kdyby chtěla, tak by muže, kteří se ji dnes zmocnili, spočítat nedokázala. Už nedovedla ani brečet, protože všechny své slzy vyplýtvala prosbami o milost, které však jejich touhu po ní jen násobily. Když se do ní vystříkal poslední, získala krátkou naději, že ji propustí, nebo alespoň rychlou smrtí její bolest ukončí. Možná si té naděje v jejím výrazu všimli, protože když pomalu odcházeli, všichni se na ni podivně usmívali. Celé tělo ji bolelo, jako by ji napínali na skřipec. Choulila se v rohu tmavé místnosti a klepala se strachy.  Hadry, které na sobě kdysi měla, byly už  dávno minulostí. Chvíli sloužily jako roubík nebo jako pouta, ale pak je muži někam hodili a ona se neměla ani čím zakrýt.
Snažila si rozpomenout se, jak se sem dostala, ale poslední její vzpomínka patřila obyčejné nudné práci na poli. Nikdy nikomu nic neprovedla a její život byl spořádaný - a tihle muži stejně nevypadali jako ti zlí kněží - spíš jako obyčejná banda lapků. A pak jen probuzení na tomhle děsivém místě.

Už téměř spala, když najednou z vedlejšího pokoje zaslechla zvuk rozbíjeného skla. Otevřela oči a vzpomněla si na strašidelnou historku, kterou jí večer vyprávěla Lenka. O nočním přízraku dávno zavražděného psychopata, který je po jejím domem pohřben. Prý ho zabila jedna z jeho obětí, když měl svou slabou chvilku a od té doby tu jeho duch straší a touží po pomstě. Obě se tomu tak vesele smály, teď tu ale byla Kori sama a třásla se strachy.
Když se dlouho žádný zvuk neozýval, pomyslela si, že se jí asi jen něco zdálo a znovu se uložila ke spánku.
Vzbudil ji dotyk. Vyděšeně si sedla a rozhlédla se po pokoji, který byl osvětlen pouze lampou z ulice. Místnost byla prázdná. Sáhla po svém starém mobilu, ale ať jeho tlačítka mačkala jak chtěla, jeho displej zůstával tmavý.
Pomalu se nadechla a snažila se přemýšlet racionálně.
Žádní duchové neexistují, opakovala si.